Dokrmováni zvěře v zimě

Les je domovem pro různé druhy zvířat. Můžeme tady pozorovat bezobratlé živočichy, savce a také ptáky. Všichni živočichové se lehce tomuto životnímu prostředí přizpůsobí. Srst poskytuje v zimě zvířatům dostatečnou ochranu před mrazem a chladem.

Zima je pro některé lesní živočichy obdobím odpočinku, například medvědi a ježci celou zimu prospí. Některá zvířata si již na podzim vyhloubí nory, kde přečkají ty nejstudenější měsíce, nebo se jednoduše do bílé nadílky zahrabávají. Život v lese se zpomalí a čeká na jaro. Když začne tuhá zima a napadne hodně sněhu, tak se každý obyvatel lesa snaží nakrmit tím, co se mu zrovna nabízí, aby velmi krutou zimu dokázal zvládnout a počátkem jara zase vyběhnout v plné síle se svými  mláďaty. Když napadne hodně sněhu a zvěř se nedostane ke keřům a stromkům, je třeba začít s přikrmováním. Myslivci mají v této době plno práce, aby zvířata nestrádala.  Krmí zvěř hlavně senem a krmivy, kde je oves, pšenice, ječmen nebo kukuřice, které nahrazují jaderné a dužnaté krmivo. Ptáčkové ocení zejména špek či lůj, a různá semena, kterými se přikrmují na krmítku. Nejběžnějšími hosty krmítek je sýkorka, vrabec a kos černý. Každý z těchto ptáků má své oblíbené zobání. Třeba sýkorky mají rády slunečnice. Kosi se živí bobulemi ptačího zobu, černého bezu, jeřabin, plody hrušek a jablek. Sýkorky mají v oblibě mimo loje, semena slunečnice, máku a také drcené ořechy. Vrabcům můžete nabídnout v zimním období pšenici, oves či strouhanku. Pro strnady jsou nejvhodnější semena plevelnatých rostlin, která zůstanou po vymlácení obilí.

Většinu lesních zvířat čeká v zimě těžká zkouška o přežití. I když myslivci se snaží krmítka pravidelně doplňovat. Přilepšit zvířátkům můžeme i my. Do krmítek můžeme nosit žaludy, kaštany, jablka, mrkvičku, nebo také chleba a brambory, které dáváme dolů pod krmítko. Když budete zvířata v zimě přikrmovat, musíte se chovat tiše, aby se zvěř nevyplašila. Nejrozšířenějším lesním obyvatelem je srnec, který se v zimě přizpůsobuje životu na otevřeném prostranství mimo lesní paseky. Srny se rády stahují k polím, kde hledají potravu. Živí se listy a větvičkami dřevin, různými trávami a zemědělskými plodinami. V zimě jsou dokrmovány senem. Srnčí zvěř můžeme vidět v páru, nebo celou rodinku. Veverka patří mezi důkladné hospodyňky, které se na zimu připravují pečlivě. Na větvičkách stromů si ukládá zásoby pro horší časy. V zimě pak využívá zásoby, případně loupe smrkové šišky.

My můžeme veverky přikrmovat oříšky, semeny slunečnice, jablky nebo mrkví. Potravu můžete zavěsit na strom. Velkou pochoutkou jsou pro ni také různé ořechy, bukvice či žaludy. Z nich si často dělá na zimu zásoby pod zemí nebo v dutinách stromů. Oblíbenou potravou veverek jsou i houby, které si suší do zásoby. Liška obecná je nesmírně opatrná, a navíc žije nočním způsobem, takže uniká lidské pozornosti. Liška na lovu snadno pohubí velké množství drobných hlodavců. Zajíci v zimě naběhají maratón za potravou, přežívají jen ti nejzdatnější, živí se suchou trávou a kůrou. V zimě okusují kůru stromů. Také je můžeme pozorovat na svých zahradách při okusu mladých stromků, které jsme si včas před zimou nezabezpečili.

Když přinesete zvířatům v zimě nějaké dobrůtky do krmítka, pomůžete je nejen nakrmit, ale navíc vás bude hřát dobrý pocit, že jste udělali dobrý skutek.

Příspěvek byl publikován v rubrice Les, Myslivost. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky